Z mala
zraněné zvíře olizuje běhy
oko probodnuté
bolestí nevidí kam by šláplo
Za poslední lampou
za poslední lampou - na Kladoruby
pohled nedovolí vhodit černý pes
pění se bílé zuby
žena v šunkách napnutých kolíkuje prádlo
kojenec na prahu spí
nic neví o rubu klád
nic neví o černém štěkotu
Základka
na úrodném poli protahuje
průchodem pod školou opírá se cesta
z učeben do jídelny
zasklili k jihu
zasklili severu
otrhnutý od větráku oběd pleskne
vlhký - namočený v rajské
kdysi pionýrské tváře rudou
vítr
nosem mne nasytil
Zapadávat
chlap co nedokázal otočit se
za poslední desítkou zády
nehet prorostlý dehtem pokládá na stůl minulé doby
popel odklepává
dítě zapadnuté v sedačce sleduje bezpečné pásy
matku na uchu spojenou se světem
práskne za sebou dveřmi
nakojil se
ukolébala jej cesta
světlo a noc přetahují se o Zemi
člověk vychází a zapadá
a zapadá
Dýchat z kořene mozku
zase se snažím odstřelit chlastem
chibí mi ta dovednost
restartu
a tak mám chuť psát opilou poezii
dýchat z kořene mozku
Centralizmus
stanu se sebestřednějším
a ještě sebestřednějším
až budu černou dírou
_////
stále tisknu do bláta harddisku
až umřu třeba
spadnu jak Hruška
Při západu Slunce budu čumět z eldéenky
Při západu Slunce budu čumět z eldéenky
při západu Slunce budu čumět z eldéenky
do prázdna
nevypadnou mi zuby smíchem a slina
zůstane vyschlá
plot školního hřiště nezachytí háček v rozkroku
rozpuklou Moniku
aby přinesla přestřelený kopačák
korekce: Jindřich Jůzl
původní verze
Před povídám
při západu Slunce budu čumět z eldéenky
do prázdna
nevypadnou mi zuby smíchem
a slina zůstane vyschlá
- plot školního hřiště nezachytí háček v rozkroku
rozpuklou Moniku
aby přinesla přestřelený kopačák
dívala se zkoumavě na mne v lezení nejmrštnějšího kluka
že plot je lepší u sloupku zdolat
potáhnu od okna záchodu papuče
s vůní moče
prázdné pisoáry nenačůrám - nejvýš
bezmasé Moniky sedí u počítačů
přiznávám - kradli jsme hranoly dřeva
stloukaly brány
na naše góly
Stárnu
/_
stárnu
se mnou stárnou již mrtví
bílá místa zalepují vrásky bez kterých jsem je mnohdy ani nespatřil
chodím po hraně nahého chodidla
levého
lino
prostupuje chlad až
spolehlivý – nezastaví se údem
Přiznávám se
přiznávám se
nechodím na hrob matce
nechodím k hrobům prarodičů
jsou mi docela mrtví
jsem vinen
Luďku Elblovi
a máš už vyhlídnutý místo?
ať je tam hezky a dej k lípě lavičku
nad hrobem zadky usadí mláďata - milenci
nechají od vína tetrapak
_
Vzpomínky lichého kopytníka
vločky prostoupily ohněm řas
sedláci rozpřahali ve vlasech
do polštářů
do prstů
zachytily jsem tvé teplo
_
vzduch obtěžkal
_
a my
v jaro čápa nechytili
Soulože
soulože protiv
jest snahou
o průnik mimo náš čas
kdy početím přesáhujeme výměru našich uvozovek
narozením se do smrti
Klasické téma
Klasické téma
lidský krok
pod léta otevřeným nebem hvězdným
otvírá obydlí pot a dech
žena sténá
výstřely z pušky
krví nalitý vyprazdňuje zásobník
cizí předměty v těle
pronikají
žena muž bratři sestry ve válce
nejmocnější začne v nádor bujet
až praskne
prach zemi ozářil
jen na oka mžik hvězdný
shořel
kráčím tmou přiložit ucho na kolej
Parafráze citátu
Dejte mi pevný bod a já pohnu jsoucnem
_
svým
Inverse
slyšel jsem divoké husy
hledal je bradou k noci
komíny stoupala izolace pokoje
naše teplo zapáchá
zatahuje
kejhaly někde mezi mlhou a hvězdnou navigací
pohvizdovaly křídly vznešené
zkušenosti
započítají někdy lidské družice?
zastavil jsem se - zátylek na ramenou
poslouchal jsem
a nedohlédl
Z vytlačených míst
sedmačtyřicet mi je a už nestojí
za to malovat pokoj a kuchyni než zemřu
zdvihat knihovnu z vytlačených míst
přerovnávat jméno
vypálené matkou
rozkládám se se všemi ženami
co neuměly pohladit
z Vůle
v provázcích voděná
na klice mozek úd nalila krev
dechu nedostal
v čas
prsty nohou semeno moč a lejno zavadlo
pavouk upředl síť futry
několik masařek chytil - rozložil - brčkem srkal
futrál na křídla
od bytu k být tu chodby žen živě hovoří
Deprese je černá
/_
deprese je černá
a prosvětluje ji tunel tmy jako naděje
v mých je za plátnem žena
několikrát jsem ji přemaloval až
miluji vystoupené kosti
Uvolnění
tak usmát se pod bradou
chtěl bych na chvili
se nejlépe
amen