Od prózy k poezii v osobně
(Básně jsem nechal autentické, jak vznikly v okamžité reakci co stačila pojmout klávesnice v čase. Zůstaly i překlepy a nevylepšené jako třeba jako.)
Ale to jsi napsala hezký odstaveček (jakpak ti jej jen oplatit? No jak se večer chodím projít byl jsem dvakrát za tratí a vzpomínal na tebe pod těmi hvězdami)
to mě hladilo
to ti děkuju
kuju kuju železo žhavé
____
Já jsem mazel a mám rád laskající ruce a ústa
jak svoje tak Tvoje
a ty toužím pustit všude
to je mi z intimností nej
dál touží chtíč muže ke krásné ženě
Tvá představe je krásná
a já Ti nemohu nutit víc než co se ti líbí a ostych dovolí
____
Já jsem mazel
a mám rád laskající ruce ústa
jak svoje tak Tvoje
a ty toužím pustit všude
to je mi z intimností nej
dál touží chtíč muže ke krásné ženě
Tvá představe je krásná
a já Ti nemohu nutit víc než co se ti líbí a ostych dovolí
____
Báro TY nejsi nemožná ne ne ne!
Máš v sobě hodně krásného
nejsi hloupá
a sice asi budeš pro mnohé chlapecká
ale oni jsou slepí! Jsi krásná!!!
____
ah právě jsem se zasnil
krásně zasnil
a jko bych tě obejmul
tak krásně jsem snil
____
Po kapkáchskáčou slova
jsou vlhké jako něha
a déšť zkrápí střechu tvou
tak i moji
na tisíc krokků daleko
snem svoji
____
Dobrou Barboro
krásná
jako slunce horníkům
____
už jsme si řekli dobou a v dobré víře šel jsem spát
a ráno
ze snů o ženě pevný
jak král já zůstal ležet
a nechal polibky poslané
dopadnou kam jsem si vzpomenul
PS jen aby jsi věděla, nejde si poručit a na příkaz opakovat včerejší psaní. Ale třeba zas jednou samo od sebe slova budou hladit.