poezie a povídky vlado matuška
Člověk se schoulí do matčina břicha


Člověk se schoulí do matčina břicha Vlado Matuška: smetiště

Člověk se schoulí do matčina břicha



člověk se schoulí do matčina břicha

když je bezbranný bit

na Zemi



je vinen chlapec co kopne si?

a co mladík čerstvě pojídaný rypákem moci?

vina je v poznání

vina je v poznání poznání

až prožíváním vlastní bolesti tušíme někde zvíře



hraniční kameny sune námi ledovec

zanechává je deštěm uprostřed

rýhuje v kůře

nebo nedotknutý klouže lojem



radost děvčátka se slinou plivnutou

najde stud ještě před spánkem

zakotví

v zátoce sviní nebo Guantánamu?



tesat do žuly bych chtěl

formulář pro komentáře a názory k textu