poezie a povídky vlado matuška
Zbavuji třešně dužiny


Zbavuji třešně dužiny možné básně do sbírk: V letním odpoledni vyfouknu Gotta

Pouštět Gotta





„sláva!“

stroje na oddělení lidských tekutin od pevných látek jsou

vytlačená matka utírá knír z pysků

slad

kočka přede cukrovou vatu fakan

už se točí na kolotoči

jenom světští hlídají aby nikdo nikdy za žádných podmínek

nevypadnul pouští Gotta





Dobří dobráci

(zbraň vytvořil studený kalkul, stejnokroj je sociální soucit)





bývali dobráci

připravení sežrat za mžiknutí oka několik lidí jako klauni

zahráli hlupáka před chytrou příbuznou a za pobavení všech

nechali si břicho rozříznout Císařem

z něhož vyjukla čistá Karkulka



i z vlka krev teče

poznání nad prahem kde bába na háku z futra

stahovala králíky na maso

červeň se vsakovala do namořeného dřeva

usvědčovala z bolestí

- obdivoval jsem vzrušení barev

řízla se moje babička



zuby obroušené sociálním pilníkem

zakusují se do zbraní po našem boku neustále připravené

mně sežrat

vysvlečené z kůže našich - sežereme na háku

stejnokroje zabijáků jsou vynálezem lidských citů


pochodují

porod je špinavý

otevřené maso je špinavé

bolest je čistá oproti vzrušení

smrt uvolňuje místo

„lásko!“





Za slovem světlo?




věřícím i ateistům se objevila duše

nabyla tvaru

zatím je dvojrozměrná

obdélníkem kurzor tepe

a nad duší často slovo tahá z paměti

password:



jen jednou napsané a už kdekdo se v nás prochází

do boulí kope

všem na odiv nebo k výsměchu obnaží

dětské onanie

promáčkne dospělé křivdy



je nebezpečné být složitý

za jednoduchým heslem





Jsem pedofil

ještě neposedné blechy ve škole si začernily tvář

čerti a plnej pytel

už jim raší prsa

tu krásnější vytlačila věčná matka co dítě jiné semeno zadýchaly sklo

kreslí píču

smějí se ukazováčkem - protahují vlhkou štěrbinu

spustila se kapka

na zastávce výrobce krajek Tylex zasyčí dveře a už už

jim raší prsa

plný pytel blech svatého Mikuláše

odnáší mne čert





Když hřích je radost

Když hřích je radost



potkávám ji na schodišti pater

chycenou ve francouzských holích přilepí si mne na rty

předstírám ementál ale naplňuji

cukrový opar



už před dvaceti lety jsem se za ni styděl

dvakrát

dnes jsem na stařeckých rtech víc sladký než opar

stařena olizuje své vzpomínky

jenže já se zrcadlím na vrásčitém pysku a vidím jenom opar

nechutnám si



Když hřích je hanba





Máme problém, houstne?




všechny problémy života – vyřeší mudrlant

stačí když hledáte a

stisknete



ctrl + c

ctrl + v





kdo chvíli myslí

už stojí opodál





Z dopisu zpovědníkovi




dokonce i Gott střídal Marie

dcery zanechával

aby nakonec

na svá bohatá kolena

udělal ze sebe blbce




vězte pane cvokař musím být cáklej

jinak bych k vám nechodil

- no né -

měl bych ženu co mi zahýbá

děti které mnou pohrdají

nudnou práci

a snil bych sny nákupní tašky



naštěstí nejsem Gott

nemám ty možnosti



KOMENTÁŘ ke Z dopisu zpovědníkovi předmět: cialis from canada autor komentu: NilsSkics


cialis from canada
Sucking on throat lozenges hard candy flavored frozen desserts such as Popsicles GasTroiNTesTiNal diseases dyspepsia a. https://newfasttadalafil.com/ - cialis reviews Eekyzr Viagra Y Antibioticos cialis generic



Jsem míň než na tři zastávky autobusu



jsem míň než na tři zastávky autobusu



nebyl jsem si jistý

pozdravil jsem

znáte ty oči?

staré oči – zděšené oči jenž nepoznávají a měly by

rty odpovídají ale duše…

koroduje

drolí se do hrobu




učila mne po písmenkách kulhat

Pedra odečítat

už tehdy byla babičkou
a po třech zastávkách hromadného spoje



„jak se máš Vladku?“

obelháváte snad smrt - málem jsem se zeptal

„jsem flákač“

udělám několik dlouhých kroků abych zmizel ale je mi líto

práce

učitelky která z černé kaňky vydupala věty

„jsem flákač a básník“



snad mi všichni opravdoví básníci odpustí





Co není na řetěz



mozek věkem jílovatí

a my - kteří nemáme kde brát - rveme za všechny řetězy

prý nepokradeš!



chodím po houbách

zasadím do logie rajská jablka





Zmrzač mrzáky!



nikdy nevěř zmrzačeným lidem - radila paní Popperová Ottíkovi



s Paulem Josephem Goebbelsem mám společné narození

koňskou nohu a bojujeme s lidmi

vyhlazujeme hory neuznání



na pravdě se rozcházíme

přesněji - já odkulhávám k samotě

ministr směle kráčí za šesti dětmi

- aby jim amputoval kopýtka





Zbavuji třešně dužiny




zbavuji třešně dužiny

podstatu plivu do kolejiště

je tvrdá



poslední úsměv jsem chytil na nádraží na půl cesty

Pardubice

čekal jsem pohodlné sedačky mezinárodní

zadek jí pulzoval když koleny prohodila napětí

pupeny pustila první cukrovou vodu aby dozrála v pecku

ve svém červenci

ve své podstatě

duben se na mne usmál



ruce se zkřížily

jako když pupeční šňůru

jako když provázek od kačera

jako když úsměv mladé dívky čas

strojvůdce prohnal vzduch plechy

vylekal mne



plenky jsou daleko?