Sežehlé pokoje očí
(Vyleptáno ve Vítkově 19. 4. 2009)
Propadnul úsměv děvčátku
i popel shořel náruče
když jazyky prošly domovem
vyžraly tváře dětské
nejen
a podebraly oči tmavé
kdo než Ďábel změří hloubku…
Nechápu bolest maminko
jsem špatná…
prázdné dlaně převrací pohádku
máma donesla leporelo
vybarvené děti jásají v básních
zde cáry s leptů zanechají jizvy kůže
nejen
mízu přervaly k neplnění
zase Ďábel změří dluhy v hrudi
Zde vítězí dobro maminko
Už nebudu zlobit…