poezie a povídky vlado matuška
Genese sen


Genese sen Vlado Matuška: smetiště

Genese sen





Déšť má prošláplou tvář

na pokraji pouti Morfeovi

do echa šumí svoje tišššše

řek, tekoucích moří





cesta je prostřená louží

zrcadlí stesky mraky olověné

kruh střídá kruh protíná míjí

houpe skořápkou snění





stéblo ohnuté slzou

teprve najde svou sůl

a ran se skarabeus drží

úrodná hrouda je pod nohama blátem



kalí se mysl střízlivá







déšť nese prošláplou tvář

na pokraji pouti Morfeovi

šumí do echa svoje tišššše

řek, těch tekoucích moří







formulář pro komentáře a názory k textu