poezie a povídky vlado matuška
Nakoupit si pohledem

Nakoupit si pohledem

jít cestou za obživou – nakupovat

park

_

okolí lavičky nese přítomné stopy savců života

vína tetrapak

rýplé srdce -podobenstvím- žena v ohybu přirozené kopulace jen šípem probodnout

_

zelená klenba ovinula Svitavu

-vody-

povlékly se samosprašným samodruhým hladinku kalnou si znehybňují

_

oči již z dálky mi spoutávají v modré plněná hýždě

z blízka je stéle hezká i když ne tolik co z dálky let

(kdys - to jsem ještě neuměl kříže do dvaceti spočítat

povalil jsem ji v příkopu do Kladrub a pokoušel vše co v příkopu noci - je v moci)

pod mostem kde bezdomoví opilci močí - dcery házely kamínky do kruhů

usměvavé mne oslovily

„skáčou?“

posílám odrazy před uzavřením prchavého

_

u Vietnamců jsem překvapený zrcadlem

na kolo tepláky objíždějí břich

hýždě v modré teprve plněná docházejí průvanem co bylo













v průvanu dveří skáčou děti dvě do deseti - věkem

„nezavazejte“

okřiknuté matkou

má štěstí - třetí v kočárku čtyři končetiny zlomené