poezie a povídky vlado matuška
Pánu člověku


Pánu člověku Vlado Matuška: smetiště

Pánu člověku

Podklonění nad rodem





dnes už se matky nevidí

natož aby psaly

životy

placen tou plodností

s vědomím z rodu



zatoužil jsem z Vás ‚mít‘ kousek sebe

z Vás ‚mít‘ Vás a jen kousek sebe

-krásné-

už zaháním vetchý sen



a tak jen a jen jen přeji!













Pánu člověku





zase budou umírat děti

ve středu Evropy

ve čtvrtek Evropy celou

v pondělí úterý pátek umírat v sobotu

-nesvětí-



budou umírat matkám dobrým

v prstech co mozoly mít chtěly

- zůstanou toliko hebké - děti mrtvé

budou

budou umírat dřív nebo později



snad později - snad

snad Bůh v pokoře poklekne modlitbou

prsty zatne v kámen v můr

vyprosí den od-kladu

ten-a-ta

-děkuji-



formulář pro komentáře a názory k textu