Cestou k trávě co si pamatuje
_
Šel jsem v místa kde před rokem ráj - i zatracení - čouhalo za příštím vzdechem
tak blízko jsme zastavily pohárky
krev
nalitá vřela potřebou - míchat se
zazvonil mobil
_
ženy věkem překračují poslední radost v další
pod kopcem klád nevnímají starost jeřábníka – naložit do vozu
překračují
v hole alpské
jsou tolik tolik opité jarem – kláda je nerozmáčkla
_
v prudkém svahu smrčiny divoká třešeň kvete
poslouchej!
divoká kvete
_
sadoví třešní - květů ulehnout
naplnit dlaně zadkem mléčně koupaným
poslouchat tvé starosti – adopcí - synové – lásky všech – unavují tenký rudý vlas
položit hlavu a poslouchat jalový prs – malý mléčný prs - bít se v plnost otevřených chlopní komor
být se opravdová
ulehnout
sevřít chladící póry sevřít je do bříšek
do prstů
do svých vypálených mříží
do svých odloučení dětské postýlky
chladivě se mazlit
_
šel jsem cestou vysoko nad zastávkou kolejí
a hledal místo kde tráva pamatuje otisk hýždí - abych hlavu v ten otisk uložil
marně
nedávno stroj vytrhával kmeny
_
hlava když uložit chce má všechnu moc i všechny zámky
a krásy nikdy nepřebere
to každý list břit i stvol náhle pamatuje jen vtisklé tebe
i má ruka je rukou tvou
vítr nabral pylu mrak
plýtvavý a samosprašný pohodil jej nad cestu
vyšlapali dva na kolech rytmicky sehraní
ona byla štíhlá
on z mlhy vykreslil -hlavu - tvář muže - tvého muže