poezie a povídky vlado matuška
Dvůr


Dvůr Vlado Matuška: smetiště

Dvůr



Udusaná hlína

sem tam z vázy střep

a ucho hrnku

jinde žlutý drn zas

a na provázku polámaný bubeníček

tam kde po oprýskané omítce

běží po zbylých pěti

pavouk – sekáč…



na betonové skruži

rezavá pumpa

co při práci naříká

a k ní se vilně líše

naježená černá kočka

ničeho nedbá

hluboké studny

jenž dávno nevydala pitnou vodu.

hlasitě přede…



prohnilé dveře prádelny

kde vyvařuji prostěradla

skrytý závojem pekelné páry

upocený v podpaždí

snažím se cíchy vybělit

a pak po pavlačích

sousedům a slunci před oči

vystavuji zašlé skvrny krve

a tak…



v rohu plno harampádí

co se nesnaží předstírat

že není

a lidé okolo procházejí

hlavu vysoko vznešenou

bezděčně si přihodí

jen tak..



podprsenku zdobí pampelišky

sádrovou botu na spaní

zahnízdil vycpaný holub

co již dávno pozbyl letku…



uprostřed dvorku je mříž

a pod mříží kanál

stoka co plní řeky

a řeky putují k moři…



tak todlencto je můj dvůr

můj dvoreček…



formulář pro komentáře a názory k textu