Básně a povídky autora Vlado Matuška

Stránka
osobní básně

Vlado Matuška

Narozený 13.5. 1968 v Boskovicích

Vyrostl v malém městečku Letovice nad Svitavou kde chodil s dědečkem na vláčky...

V tvorbě autora se projevuje odmítnutí společností jeho osoby, bolest z neúspěšných citových vztahů tak i obrovská potřeba citů a úcty, ale také boj proti mnoha špatnostem a protivenstvím ve světě a řádu lidstva i člověka


webarchiv certifikát  

Z oplocených rozkoší

Z oplocených rozkoší



na třetím dvoře jsem baletil
okolo kurníku plného čmelíků co za nocí brali rudou barvu od slepic
kůží průhlednou zavání rozšlápnuté

matka k rezavému sloupu držela
litinové kolo
točil jsem setrvačníkem jako s hračkou
přidával jsem kosti z oběda
staré vyvařené slepice mi praskaly pod rukama
padaly mezi ladný krok a sestry z hoven
zobaly sestru a dcery
zobaly matku
aby porodily krásný vápenatý tvar – obyčejný rébus kdo dřív „KFC!“
kdo dřív „Ameriká!“
aby porodily svá sežrání

brok na výšivce kosů nejednou jsem umlčel
opřený o sud pšenice bořím konzervu vepře ve vlastní šťávě
vyhodím k nebi až
ozve se krásný zvuk dopadu
rudě udivené oči se před jídlem děkovně modlí

chytil jsem mourovatou kočku
přitlačil ke skvrně staženého králíka
nemohla se hnout a já jsem ji klacíkem
znásilňoval
opakovaně za mojí hlavou děda nedutal
síťkou nevpuštěných much
usmíval se

uprostřed zahrady náš rod vydupal
hrbolek z černé země
táhnul spodní vodu zpoceného slunce
chladil mne v klenbě zmrzačené nohy
vyplňoval akorát
vše co mi bylo příjemné
z bosého místa

opodál
rozhodila se do široka velmi
plodná jabloň
žrát se nedala jen na houpací síť
chytal jsem čtyři mladší sestřenice pevně
sevřel je v rozkroku a do koruny vysadil
štěbetaly těsně před krásou a žadonily
mě vysaď a
teď mě
než si strýcové a tety všimnuli slin puberťáka
kapaly na růžová tílka

ryl jsem často
hnůj mezi řádky
do úst jsem si pouštěl falešný kafe
báby to melta


Psa - li jsme si

psali jsme si o očích široko od sebe
betonu co zněl dětskou hrou
jednom slunci v různých úhlech pohlazení
jenž přitažené na řetěz
dokáže oázu do pouště vyhladit

psali jsme si
zádumčivá hledíte na vzdálenost podaného piva
tajemná kůže se vám v lihu louhuje?
ptám se do paštiky svého laloku čelního

psali jsme si
na stejném místě někde jinde jsem
zneuznání - za nehty se mi podebírá tak že
viděl jsem vás vypsanou v Hostu – který host byl ve vás
ta rozemletá paštika mne ovládá
co jsem
co jste vy?
klišé kterému se pouští žilou?

psali jsme si


Z oplocených rozkoší



na třetím dvoře jsem baletil
okolo kurníku plného čmelíků co za nocí brali rudou barvu od slepic
kůží průhlednou zavání rozšlápnuté

matka k rezavému sloupu držela
litinové kolo
točil jsem setrvačníkem jako s hračkou
přidával jsem kosti z oběda
staré vyvařené slepice mi praskaly pod rukama
padaly mezi ladný krok a sestry z hoven
zobaly sestru a dcery
zobaly matku
aby porodily krásný vápenatý tvar – obyčejný rébus
aby porodily svá sežrání

zrnem bořím konzervu vepře ve vlastní šťávě
vyhodím k nebi až
ozve se krásný zvuk dopadu
rudě udivené oči se před jídlem děkovně modlí
jsou k sežrání připravené



Po návrzích proškrtáno JJ

Psa - li jsme si

psali jsme si o očích široko od sebe
betonu co zněl dětskou hrou
jednom slunci v různých úhlech pohlazení
jenž přitažené na řetěz
dokáže oázu do pouště vyhladit

psali jsme si
co jste vy
co jsem
klišé kterému se pouští žilou




Z oplocených rozkoší



na třetím dvoře jsem baletil
okolo kurníku plného čmelíků co za nocí brali rudou barvu od slepic
kůží průhlednou zavání rozšlápnuté

matka k rezavému sloupu držela
litinové kolo
točil jsem setrvačníkem jako s hračkou
přidával jsem kosti z oběda
staré vyvařené slepice mi praskaly pod rukama
padaly mezi ladný krok a sestry z hoven
zobaly sestru a dcery
zobaly matku
aby porodily krásný vápenatý tvar – obyčejný rébus
aby porodily svá sežrání




 

Básně, povídky, ilustrace, webdesign, kódy:xhtml,CSS,PHP,MySQL © Vlado Matuška

webmaster e-mail:   VladoMatuska@seznam.cz