poezie a povídky vlado matuška
Zapadávat


Zapadávat Poezie ze sbírky: Cestou do samoty prší tmou pruhy pomeranče

Zapadávat

chlap co nedokázal otočit se

za poslední desítkou zády

nehet prorostlý dehtem pokládá na stůl minulé doby

popel odklepává



dítě zapadnuté v sedačce sleduje bezpečné pásy

matku na uchu spojenou se světem

práskne za sebou dveřmi

nakojil se

ukolébala jej cesta



světlo a noc přetahují se o Zemi

člověk vychází a zapadá

a zapadá

formulář pro komentáře a názory k textu