Anděl kalený Křetínskou
Tam
kameny po sta let souloží nad řekou
vysokou trávou roztáhli jsme prsty
když na skále jazzovaly borovice
a na mechu umíralo tvé mládí
položilo se nedočkavé natěšené
bujně dýchalo chvatně
tenkrát nemuseli jsme loudit úsměv
Byla jsi tak…
a růžová halenka namítala
proti černé depeši módy
snad i mouchy kakaly srdíčka
a za krajkoví víček bílým
hořely tvoje kaštany a moje nebe
ještě mnohokrát padne anděl
v nich
A tvůj otec brousil kníry
když večer obcházel okna dveře
policajt pod zákonem ty jsi znásilnila
city
marně babička konejšila děvčátko když
ukovali jsme v Hutích Amora
vykloubil se
a zakalil studenou Křetínkou