Na hlavičce kaňka
Výkřiky očí podebraly
plijí v kolejiště životy
jen tmou se nadechnou
mezi stmíváním
dávno již
svou prací vykotlali domovy
jen za nehty rez
robě pohladí
_
v Pendolinu píší morálku do centů
zlomky hadů doktorských
za sklem vzneseni mentorují
a pod piják
parafují
prostý kape z bohatých per