poezie a povídky vlado matuška
Medový táta


Medový táta Vlado Matuška: smetiště

Medový táta





V sobotu tatínek často vstával brzy

nešlo mu spát

a chystal synům snídani svým

med roztíral po krajíci

a když nás probouzel ze snů

usmíval se…



a já nečistil zuby nikdy

židlička mi studila rozpláclá stehna

nahý jsem zakusoval do sladkého zdraví od táty

pro mé dobro on stál přísný nade mnou

„to teda dojíš“

já musel poslouchat

dokut jsem nezvracel

po každé



jsme si vyjeli

na zahradu

s malým bráškou vytrhávat plevel

nebo ve škrpálech okopávat rebarboru

když zámek rozedral mlhu nad loukou v šeru

a cigaret - pauzíroval tatínek



dál rodina v hnoji tvořila úrodu

svorník

a táta rozdával přebytky známým milenkám tetám

všichni věděli o dobrém člověku

a ten se kočkoval s jejich dětmi často

nadšeny mi šeptaly potají pak

styděli se

„ víš jak ti vašeho tatínka závidím“



do dnes nesnáším med



formulář pro komentáře a názory k textu